Podíl občanů ČR, kteří neplatí včas dluhy, letos klesl na 5,52 pct.

Vážení čtenáři, milí klienti, schopnost Čechů, Moravanů a Slezanů splácet své finanční závazky se letos dále zlepšila. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, zatímco na konci roku 2020 to bylo 5,7 procenta. Před pěti lety to bylo o téměř tři procentní body více. ČTK o tom informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků. Solus sdružuje zhruba 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v obchodu.

Ke konci března se nacházelo v registru fyzických osob Solus takřka 490.000 dospělých občanů ČR, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Je to o 15.000 osob méně než ke konci roku 2020. Počet občanů s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011. „U ochrany spotřebitelů před předlužením se jako klíčové ukázaly úpravy i zákona o ochraně spotřebitele, který zakotvil v české legislativě fungování negativního registru dlužníků, a zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům půjček odborně posoudit platební morálku klienta. Během pěti let od změny těchto zákonů jsme mohli z registru odstranit záznam o dluhu po splatnosti u více než 200.000 občanů," konstatoval tajemník sdružení Jan Stopka. Celkový závazek po splatnosti evidovaný v negativním registru klesl během prvního čtvrtletí letošního roku o dvě miliardy korun na 38,3 miliardy Kč. „Skutečnost, že máme během pěti let v negativním registru o 200.000 osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Zápis do registru efektivně motivoval tyto dlužníky k řešení své finanční situace a k úhradě závazků po splatnosti, tak aby se mohli vyhnout exekuci nebo osobnímu bankrotu," upozornil Stopka.

Solus dále v rámci jednotlivých regionů eviduje významné rozdíly v platební morálce spotřebitelů. Mezi dlouhodobě nejlepší kraje, kde jsou problémy s platební morálkou nejnižší, patří Vysočina (3,55 procenta dospělých osob zapsaných v registru) a Zlínský kraj (3,49 procenta). Poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj (10,92 procenta) a Karlovarský kraj (9,55 procenta).

Zápis v registru spotřebitele chrání před dalším neodpovědným zadlužením, ale také je motivuje k úhradě svých závazků po splatnosti. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou půjčku nebo službu.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista