Další omezení exekucí může poškodit oprávněné i povinné.

Vážení čtenáři, skupina zákonodárců předložila minulý týden Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým má dojít k dalšímu zásadnímu omezení exekucí. Jedná se tak už o třetí podobný návrh, jehož tvrzeným účelem má být pomoc lidem postiženým v důsledku stávající epidemické situace. Podle vyjádření Exekutorské komory České republiky má ale významný potenciál uškodit celému tuzemskému dlužnicko-věřitelskému prostředí.

V pořadí už třetí návrh zákona omezujícího exekuce obsahuje zákaz provádění mobiliárních exekucí, tedy exekucí prodejem movitých věcí, až do 30. června 2021. „Návrh byl vytvořen a předložen bez jakéhokoli vyhodnocení účinnosti a účelnosti předchozích dvou zákonů nesoucích označení Lex Covid Justice. Nikdo se nezabýval tím, jestli předchozí právní úpravy skutečně ulevily potřebným osobám, ani tím, zda neúměrným způsobem nezasáhly do práv a legitimních očekávání věřitelů," konstatuje prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík. Skupina poslanců se tak před blížícími se parlamentními volbami zcela populisticky staví do role ochránce, aniž by si ověřila, zda skutečně předchozí podobné úpravy někomu pomohly. Návrh opomíjí nejen velké systémové věřitele (např. obce či města), kteří kvůli neustálému omezování přicházejí o razantní sumy a kteří se tak ke svým pohledávkám dostávají o to déle, pokud vůbec. Opomenuti zůstávají především drobní věřitelé, kteří bývají na vymožení svých pohledávek často existenčně závislí. Osoba věřitele bohužel zákonodárci nepřijde natolik důležitá, aby jí věnoval pozornost, ať již se jedná o zaměstnance, živnostníka, obchodní korporaci nebo třeba SVJ.

„Pakliže návrh projde, bude se jednat již o třetí protiústavní zásah do výkonu exekuční činnosti. Stát na jednu stranu tvrdí, že chce chránit povinné v exekucích vedených soudními exekutory, na druhou stranu veškeré jím vedené exekuce, prováděné stejnými prostředky finanční správou, celní správou apod., probíhají i nadále bez jakýchkoli omezení," dodává Jan Mlynarčík.  Totéž platí i o prodejích movitých věcí v insolvenci, které nebyly nikterak omezeny. Zakládá se tak faktická nerovnost mezi jednotlivými dlužníky podle toho, zda dluží státu nebo soukromému subjektu. Komora exekutorů v minulosti už několikrát upozorňovala, že plošná opatření nemají význam a že pomoc je potřeba směřovat v konkrétních individuálních případech. K tomu slouží třeba návrhy na odklad exekuce, kteří mohou povinní podat a které následně posuzují soudní exekutoři v aktuální době velmi shovívavě.

Celkovou povahu poslaneckého návrhu na další omezení exekucí dokresluje i skutečnost, že obsahuje návrh na navýšení chráněné finanční částky na účtech dlužníků na čtyřnásobek životního minima bez ohledu na to, že Sněmovna tento návrh opakovaně odmítla a naopak schválila, že od 1. dubna 2021 má na účtech dlužníků zůstávat trojnásobek životního minima. To vše za situace, kdy se od 1. 4. 2020 zvýšila částka životního minima jednotlivce o 13 procent.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů Advokátního deníku, Kurzy.cz a Exekutorské komory České republiky)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista