Analýza SPOT mapuje, proč je v ČR na 5 milionů exekucí.

Vážení čtenáři, milí klienti, už tuto středu, budou zákonodárci v závěrečném čtení rozhodovat o novelizaci zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Poslanecká sněmovna pravděpodobně nezavede místní příslušnost exekutorů, jak navrhuje část poslanců, ani soustřeďování dluhů dlužníka u jednoho exekutora, což prosazuje vláda. Ústavně-právní výbor totiž podpořil např. zastavování dlouholetých marných exekucí, některých i do minulosti, a určité omezení zabavování movitých věcí.

Přehled toho, jak vznikaly a rostly dluhy od nultých let do současnosti přináší nová analýza Centra pro společenské otázky a Institutu prevence a řešení předlužení. Ta identifikuje celkem čtyři pilíře byznysu s dluhy, z nichž se tři v uplynulých letech podařilo zákonodárcům odstranit či omezit.

Poslance tuto středu 14. dubna čeká závěrečné a klíčové projednávání novely exekučního řádu, která má řešit vedle přetrvávajících důsledků systémových příčin dluhových pastí z minulosti poslední z pilířů  – volný trh s exekucemi.

Politici mají nyní možnost zregulovat konkurenční prostředí soudních exekutorů, ale současně vyřešit nešťastnou exekuční minulost České republiky – zastavení statisíců nevymahatelných i protiprávních exekucí.

Dluhová problematika je tématem, které v ČR vytrvale rezonuje. Na otázku, jak se stalo, že je u nás ještě stále vedeno takřka 4,5 milionů exekučních řízení proti více než 720 tisícům lidí a statisíce dalších na dluzích vůči státu, odpovídá výzkumný tým Centra pro společenské otázky – SPOT.

Analýza narušuje převládající étos osobní odpovědnosti za dluhové pasti, který dosud zásadně ovlivňoval debatu o předluženosti. Zatímco tři ze čtyř pilířů obchodu s dluhy už se podle autorů podařilo v uplynulých letech vyřešit, hlavní problém přetrvává v jejich důsledcích.

„Podmínky pro vznik dluhových pastí vytvořil stát, byť na nich ještě stále vydělávají konkrétní soukromí aktéři,” vyzdvihuje hlavní zjištění analýzy Lucie Trlifajová, šéfka výzkumníků ze SPOTU. V současné době je např. stále vedeno na 200 až 300 tisíc protiprávních exekucí nařízených na základně nicotných rozhodčích nálezů.

„Důkazní břemeno a odpovědnost za zpětné narovnání tohoto stavu je přesouváno na jednotlivé dlužníky, kteří však ve většině případů nemají ekonomické, právní ani jiné kapacity narovnání dosáhnout,” dodává Trlifajová.

Vedle vypořádání se s historickou zátěží v podobě milionů nevymahatelných exekucí analýza upozorňuje na nutnost nastavení systému tak, aby nevznikaly dluhy nové, ale i na potřebu jeho reformy v oblasti samotného exekučního vymáhání.

„Primárním cílem není a nebylo často vymoci původní dlužnou částku, ale spíše vydělat na celém procesu vymáhání," přibližuje smutnou praxi Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Tratí na tom podle něj vedle dlužníků a daňových poplatníků i samotní věřitelé.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím Spot analýzy a Advokátního deníku)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista