Vláda ČR podpořila úpravu vyplácení mezd za firmy v insolvenčním řízení.

Vážení čtenáři, stát možná upraví pravidla, za kterých vyplácí mzdy za společnosti v platební neschopnosti. Od příštího roku by pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Návrh schválila vláda, jak ostatně vyplývá z výsledků jednání. O doplacení výdělku by mohli úřad práce žádat i agenturní pracovníci. Vyplacená částka by se nově měla zahrnovat do zaměstnancova příjmu, mohlo by se z ní tak srážet.

Legislativní novelu o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Kvůli koronavirové krizi by mohlo podniků v potížích přibývat. Podle autorů novela odráží změny insolvenčního práva i zákona o zaměstnanosti a má zajistit zaměstnancům „optimální ochranu" a bránit zneužívání. Aby nová pravidla začala platit, musí je schválit i Poslanecká sněmovna a Senát (tj. bikamerální parlament) a kontrahovat (podepsat) prezident republiky.

Aktuálně mohou pracovníci společností v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Finanční částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Posléze mohou zaměstnanci o finanční prostředky žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Tuto lhůtu novela nemění. Upravuje ale její počátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v insolvenčním rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a uveřejní ho úřad práce. Stejná pravidla platí i pro české pobočky nadnárodních firem. Informaci o začátku řízení v jiném státě EU oznámí insolvenční soud, pod který provozovna v České republice spadá. Údaje budou v rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Žadatel musí doložit, že pro firmu pracoval a nedostal již odstupné či jiné kompenzace, a to třeba potvrzením o výdělku či listem důchodového pojištění. Jestliže už lidé získali jiné náhrady, úřad práce je od vyplácené částky odečte. Peníze navíc bude muset příjemce vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho již nedostali z pojištění. Kdyby z něj získali pouze část, stát by jim případný rozdíl mohl doplatit. Výplata od úřadu práce za zaměstnavatele v insolvenci by se také měla zahrnovat do příjmu, mohlo by se z ní srážet. O peníze nebudou moci žádat občané, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Podle ministerstva práce má ustanovení bránit obcházení zákona těmi, kteří sice byli zaměstnanci podniku v problémech, ale současně mohli ovlivňovat jeho hospodaření. „Smyslem navrhovaného opatření je zamezit, aby neúspěchy subjektů v podnikatelské sféře byly přenášeny na stát," konstatovali autoři.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK a Advokátního deníku)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

 

Aktuální články k výkupům nemovitostí

Výkup nemovitostí v Praze a blízkém okolíVýkup nemovitostí při nemožnosti splácet hypotékuVýkup nemovitostí v exekuciSlužby pro klientyGDPRPoučení pro spotřebitele
Top