Občané podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými.

Vážení čtenáři, milí klienti, lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v České republice jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli průměrně ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své aktuální částky. Při přepočítání by to byl zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Ukázaly to dvě studie o vnímání majetkových a příjmových nerovností. Výsledky poskytl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Do empirického šetření se zapojilo 1 080 respondentů.

Dotázaní měli rozdělit celkový majetek v ČR mezi jednotlivé pětiny lidí podle jejich bohatství. Odhadovali, že pětina nejbohatších má necelou polovinu celkového vlastnictví a pětina nejchudších zhruba pět procent. Za ideální by považovali, aby pětině nejbohatších připadala třetina majetku a pětině nejchudších víc než desetina.

Takřka tři pětiny vlastnictví by měly tři prostřední pětiny, tedy tzv. střední třída. Ve skutečnosti pětina nejbohatších vlastní čtyři pětiny majetku v České republice a pětina nejchudších 0,2 procenta, konstatovali vědci. Podle nich výsledky ukázaly, že lidé majetkové nerovnosti výrazně podhodnocují. Obdobná zjištění existovala i v jiných zemích.

Podle studie se představy účastníků průzkumu o ideálním rozdělení příliš nelišily. Podobně situaci vnímali muži i ženy, lidé pod i nad 49 let či osoby s majetkem pod i nad půl milionu korun. Zásadní rozdíly nepanovaly ani mezi voliči a sympatizanty koaličních a opozičních stran. Na ideální majetkové dělení se dívali podobně přívrženci pětice vládních stran ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů i opozičních hnutí ANO a SPD. Nejmenší díl majetku by nejbohatší pětině a největší část nejchudší pětině přiznali voliči a sympatizanti ANO, v jehož čele je jeden z nejbohatších lidí v ČR Andrej Babiš. Analogicky se vyjádřili i přívrženci SPD. Podle autorů tyto dvě skupiny preferují rovnost nejsilněji.

Druhá studie se týkala příjmů. Měsíční hrubý příjem ministra dosahoval 214.000 korun a člena bankovního představenstva zhruba 1,25 milionu korun. Nižší částku u ministra odhadovaly čtyři pětiny lidí a u manažera 99 procent. Dotazovaní si v průměru mysleli, že člen vlády vydělává asi 82 procent své částky a bankovní manažer 22 %.

Za ideální by respondenti považovali, kdyby měl ministr 41 pct svého příjmu a manažer z banky 11,5 procenta. Člen vlády by tak vydělával necelých 88.000 korun hrubého měsíčně, tedy asi dvojnásobek průměrné mzdy. Manažer z banky by měl podle představ respondentů pobírat zhruba 143.000 korun.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a České tiskové kanceláře)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista