Každý pátý žák prvního ročníku střední školy je finančně negramotný.

Vážení čtenáři, milí klienti, výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje pouze třetina žáků prvních ročníků středních škol. Takřka každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje především rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce ve své zprávě, kterou žurnalistům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Žáci v testu finanční gramotnosti průměrně dosáhli 59procentní úspěšnosti. „Jak žáci úspěšní, tak žáci neúspěšní se koncentrují do určitých oborů vzdělávání. Nejúspěšnější jsou gymnazisté. Nejvyšší podíl, přes 50 procent finančně negramotných žáků, máme ve středních odborných školách bez maturitní zkoušky," komentoval zjištění Zatloukal. Šetření se zúčastnilo 370 středních škol, na kterých se do testování zapojilo 26.607 žáků prvních ročníků středních škol a paralelních ročníků víceletých gymnázií. Žáci testy vyplňovali elektronicky v listopadu 2022, tedy zhruba dva měsíce po nástupu na střední školu. Výsledky mají ilustrovat zejména jejich znalosti získané při základní školní docházce. Test se skládal z pěti tematických kategorií. Nejúspěšnější byli žáci v oblastech daní, osobních financí a finančních produktů a služeb. Naopak nejslabší výsledek měli v oblastech pokrývajících každodenní činnosti jako bezpečné chování při placení nebo hospodaření domácnosti.

Zatloukal zdůraznil, že důležitým faktorem pro míru znalostí a dovedností žáků je podle výsledků výzkumu socioekonomická situace rodiny. Ta má vliv na to, jaké množství informací o financích žák má. Rodinu jako svůj hlavní zdroj informací uvedlo přes 70 procent středoškolských studentů, dalšími zdroji jsou pro ně internet a sociální sítě. Ze školy získává informace 30 procent žáků, přičemž nejvíce od ní čekají informace právě ti, kteří měli v testu horší výsledek. Součástí dotazování bylo rovněž sebehodnocení žáků. „Ukázalo se také, že máme žáky, kteří vnímají svoje sebevědomí, svoje znalosti a dovednosti v oblasti finanční gramotnosti na velmi dobré úrovni. A to přestože v tom reálném výsledku dosáhli nedostatečné úrovně," sdělil Zatloukal. Právě jejich chování v oblasti peněz a financí je podle jeho mínění silně rizikové a je nutné se na ně významně zaměřit. Inspektor současně upozornil na skutečnost, že míra sebevědomí podle výsledků průzkumu nijak nesouvisí s oborem vzdělání, tedy s reálnými znalostmi žáků. Nízký důraz na finanční gramotnost žáků může mít podle zprávy inspekce pro futuro (do budoucna) vliv na osobní kvalitu života. Dopady se ale mohou projevit taktéž na úrovni celé společnosti. I proto je podle názoru Zatloukala potřeba koordinovaná podpora.

Dle závěrů empirického šetření je pro zlepšení situace klíčové integrovat témata finančního vzdělávání do jednotlivých předmětů a vzdělávacích oborů. Velký vliv mohou mít podle Zatloukala učitelé odborného výcviku, kteří mohou žákům představovat reálné situace a ukázky bezpečných a efektivních přístupů spojených s financemi. Právě proto je důležitá také edukace a inspirace středoškolský pedagogů napříč obory a typy škol.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (za použití České školní inspekce a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista